Plnící pera HARO z Bílé Vody

"HARO - výkonné pero moderní doby"

"HARO - pero do každé ruky, pero pro každou příležitost"

 

"S plnícím perem Haro se píše dobře, s inkoustem Haro ještě lépe"

 

Zakladatel firmy HARO Dr. Hanns Roggenbuck (název je odvozený z počátečních písmen jeho jména a příjmení) byl generálním zástupcem japonské společnosti, vyrábějící plnící pera. V roce 1922 přišel do Německa hledat nové trhy pro tyto výrobky. Japonská plnící pera byla velmi levná, ale záměr se nezdařil, protože jejich kvalita, ve srovnání s německými plnícími pery, neobstála.

V roce 1926 proto Hanns Roggenbuck založil vlastní firmu HARO ve městě Frömsdorf v Pomořanech, v tehdejším východním Prusku. Později se produkce per ve firmě s úplným názvem Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co., Frankenstein/Schlesien přesouvá do tehdy německého Frankensteinu (dnes Zabkovice Slaskie v Polsku). Věž místního zámku se spolu s charakteristickým skleněným hrotem objevuje v logu firmy.

 V roce 1930 firma otvírá další závod v Bílé Vodě, v tehdejším Československu. Oba závody používaly ochrannou známku HARO, vytvořenou ze jména svého zakladatele. Ve svých závodech firma zaměstnávala 165 pracovníků a produkce přesahovala 500tis. per se skleněným hrotem ročně. Není jasné, zda byly skleněné hroty poprvé použity firmou HARO, nebo převzaty od Roggenbuckova bratrance v USA, případně zda jsou jiného původu.

Pro Roggenbuckova pera je však charakteristický právě skleněný hrot, chráněný několika patenty. Skleněný hrot byl kromě cenové dostupnosti také odolný proti korozi z inkoustu, což bylo z důvodu nedostatku jiných surovin výhodou, zejména v době války. Jeho nevýhodou vůči hrotům z klasických materiálů však naopak byla tuhost a nižší mechanická odolnost.

Poškození hrotu pera při jeho odložení bránil také stojánek na pero s charakteristickým oktagonálním tvarem, vyráběný zpočátku ze dřeva a později z bakelitu (1940). Ten plnil současně i funkci těžítka (hmotnost bakelitové verze stojánku byla 120g). 

Tuhost skleněného hrotu však současně usnadňovala průpis přes kopírovací - karbonový papír. První plnící pera byla vyráběna ve dvou velikostech, s označením HARO I a HARO II na těle pera, s páčkovým nebo tlačítkovým plněním. Jedním z patentů firmy HARO byly také plnící trubičky právě pro plnící pera (Fuellroehre fuer Fuellfederhalter - číslo patentu DE642668C z 11.3.1937).  Pera HARO byla již od roku 1937 vyráběna  z celuloidu, s pomocí technologie vstřikování plastů (pod názvem HARO-Winkle), s moderními tvary, v několika barvách (modrá, zelená, černá, perleťová) a s již pístovým plněním. Asi 80% svých výrobků vyvážela firma HARO do všech zemí Evropy, dále do Jižní Ameriky, Jižní Afriky i Číny. Během 2. světové války, po obsazení Slezska sovětskou armádou, ztratil Hanns Roggenbuck obě své továrny a byl odsunut do východního Německa. JIž v roce 1946 se ale přestěhoval do Bad Merghentheimu v "americké" zóně, kde pokračoval v podnikání ve firmě na opravy plnicích per. V roce 1948 znovuzaložil v Regensburgu-Řezně v tehdejším Západním Německu firmu s názvem Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co, Regensburg a obnovil výrobu plnicích per s hrotem ze skla (pro propisování), obyčejné oceli (pro žáky) i zlata pod značkou HARO-Gold (pro vysoké nároky).

Od roku 1949 firma HARO uplatnila na zlepšení toku inkoustu další ze svých patentů - na malý vzduchový kanálek uvnitř skleněného hrotu (Schreibfeder mit kapillaren Rillen - číslo patentu DE816665C z 8.7.1949). K předválečné tradici se firma i v novém působišti hrdě hlásí a oslavila zde 25. výročí své existence. Poté, co předpokládá úspěch kuličkových per v 50.letech, firma HARO mění své zaměření na výrobu papíru a papírenského zboží. Firma stále existuje a je provozována syny zakladatele.

Závod Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co., Frankenstein/Schlesien se po válce mění na Fabryku Wiecznych Piör „Haro" w Zabkowicach Slaskich ul. Polna 3. Stejně jako druhý ze závodů v Bílé Vodě byla bez náhrady znárodněna (fakticky až se zpětnou platností v roce 1949). Výrobu plnících per zde pravděpodobně již v říjnu 1946 nahrazuje výroba elektrotechnických součástek a telefonních ústředen, která pokračuje až do současnosti ve firmě s názvem FAEL. Z původního areálu před rokem 1945 zůstala zachována pouze jedna dvoupodlažní kancelářská budova, nazývána místními "starý FAEL".

Závod Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co v Bílé Vodě se po válce ocitá v národní správě. V roce 1946 se jejím národním správcem stal Jan Urban (obchodní stránka) a Josef Knížek (technická stránka). Firma HARO si podala 29. 8. 1946 žádost o povolení továrního prodeje – výdejního skladu v Pardubicích (zřízení tzv. detailní prodejny v ul. Na Okrouhlíku č. 953). Dne 7. 7. 1948 ministerstvo definitivně zamítlo zřízení výdejního skladu firmy HARO v Pardubicích s tím, že „…jde o firmu v národní správě, kde není dosud stanoveno, kdo bude subjektem potřebného živnostenského oprávnění“. Výroba v Bílé Vodě se vzhledem k odlehlosti ukazuje jako neperspektivní a tak již v roce 1948 zařazuje MNV v sousedním Javorníku do svého "Plánu obnovy" pod bodem 7) přemístění fy. "Haro" - výroba plnících per z Bílé Vody do Javorníku. Plán byl ovšem splněn až v následujícím roce 1949, což zaznamenává kronika blízkého městečka Javorníku takto: "Během března 1949 přesídlila do Javorníku továrna HARO do budovy v Partyzánské ulici č.163 (zahájení provozu od 1.4.1949). Podnik se do Javorníku přestěhoval z Bílé Vody, kde byl umístěn v tamním klášteře, daleko od dráhy, v nevýhodném místě. V "Harovce" - jak je lidmi nazývána - se vyrábějí plnící propisovací pera se skleněnou špičkou. Podnik je pro Javorník velkým přínosem, poskytuje asi 60 osobám dobré zaměstnání (většinou ženám). Později byl podnik přejmenován na "Centropen".

 Po těchto událostech, i vlivem změn v oboru, se stopa firmy HARO i tradice výroby plnících per v Bílé Vodě i v Javorníku ztrácí.

Kronika Javorníku o tom v roce 1957 nezaujatě podává následující svědectví: "Dosavadní dílny v budově bývalé "Harovky" v ul. Kl.Gottwalda budou do jara 1958 uvolněny pro jiné účely"....

V případě, že disponujete informacemi či materiály, se vztahem k historii firmy HARO, budeme Vám vděčni za jejich poskytnutí.

 

© 2008-2018 Pavel Stejskal

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode