Plnící pera HARO se skleněným hrotem z Bílé Vody a Javorníku (aktualizace 8/2025)
"HARO - výkonné pero moderní doby"
"HARO - pero do každé ruky, pero pro každou příležitost"
"S plnícím perem Haro se píše dobře, s inkoustem Haro ještě lépe"
Zakladatel firmy HARO Dr. Hanns Roggenbuck (název je odvozený z počátečních písmen jeho jména a příjmení) pocházel z Pruského Pomořanska, stejně jako rodina jeho bratrance Franze Sporse (Franzovou manželkou byla Antonie Roggenbucková). Oba v průběhu první světové války sloužili jako důstojníci v německé císařské armádě a po jejím skončení se uplatnili jako generální zástupci japonské společnosti, vyrábějící plnící pera (Franz Spors od roku 1920 v USA a Hanns Roggenguck od roku 1922 v Německu). Japonská plnící pera byla velmi levná, ale záměr jejich distribuce nebyl příliš úspěšný, protože kvalita japonských per, zejména ve srovnání s německými plnícími pery, neobstála. Franz Spors proto se svými bratry založil vlastní společnost Spors Company v LeCentre v Minnesotě a Hanns Roggenbuck zase založil vlastní firmu HARO ve městě Frömsdorf v Pomořanech, v tehdejším východním Prusku. Později se produkce per ve firmě s úplným názvem Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co., Frankenstein/Schlesien přesouvá do tehdy německého Frankensteinu (dnes Zabkovice Slaskie v Polsku). Věž místního zámku se spolu s charakteristickým skleněným hrotem objevuje v logu firmy HARO.
V roce 1930 firma otvírá další závod v Bílé Vodě, v tehdejším Československu. Oba závody používaly ochrannou známku HARO, vytvořenou ze jména svého zakladatele. Ve svých závodech firma zaměstnávala 165 pracovníků a produkce přesahovala 500tis. per se skleněným hrotem ročně. Není jasné, zda byly skleněné hroty poprvé použity firmou HARO, nebo převzaty od Roggenbuckova bratrance Franze Sporse v USA, případně zda jsou jiného původu. Podle Dennise A. Sporse, vnuka Franka Sporse Hanns Roggenbuck často navštěvoval Spors Co. ještě v 30. letech, dokud USA nevyhlásily válku Německu (11.12. 1941).
Pro Roggenbuckova pera je však charakteristický právě skleněný hrot, chráněný několika patenty. Skleněný hrot byl kromě cenové dostupnosti také odolný proti korozi z inkoustu, což bylo z důvodu nedostatku jiných surovin výhodou, zejména v době války. Jeho nevýhodou vůči hrotům z klasických materiálů však naopak byla tuhost a nižší mechanická odolnost.
Poškození hrotu pera při jeho odložení bránil také stojánek na pero s charakteristickým oktagonálním tvarem, vyráběný zpočátku ze dřeva a později z bakelitu (1940). Ten plnil současně i funkci těžítka (hmotnost bakelitové verze stojánku byla 120g).
Tuhost skleněného hrotu však současně usnadňovala průpis přes kopírovací - karbonový papír. První plnící pera byla vyráběna ve dvou velikostech, s označením HARO I a HARO II na těle pera, s páčkovým nebo tlačítkovým plněním. Jedním z patentů firmy HARO byly také plnící trubičky právě pro plnící pera (Fuellroehre fuer Fuellfederhalter - číslo patentu DE642668C z 11.3.1937). Pera HARO byla již od roku 1937 vyráběna z celuloidu, s pomocí technologie vstřikování plastů (pod názvem HARO-Winkle), s moderními tvary, v několika barvách (modrá, zelená, černá, perleťová) a s již pístovým plněním. Asi 80% svých výrobků vyvážela firma HARO do všech zemí Evropy, dále do jižní Ameriky, jižní Afriky i Číny.
O širokém uplatnění výrobků firmy HARO svědčí i nález zelených spisových desek v kůži s perem HARO v ruinách Hitlerova sídla Berghof v Berchtesgadenu. Desky se středně zeleným koženým povrchem s pozlaceným orlem a okraji na přední straně, měly uvnitř blok zastrčený do kožených rohů a kapsu, do které se daly zasunout psací potřeby. Uprostřed bylo malé kožené poutko, ve kterém může být pero zajištěno. Vložené inkoustové pero Haro se šroubovacím krytem a skleněným hrotem pocházelo z roku 1940. Součástí sady byly čtyři listy osobních psacích potřeb s nápisem "Der Führer", pravděpodobně nalezené s podložkou a perem. Soubor nabízela v roce 2015 v aukci společnost Alexander Historical Auctions z USA.
Během 2. světové války, po obsazení Slezska sovětskou armádou, ztratil Hanns Roggenbuck obě své továrny a byl odsunut do východního Německa. JIž v roce 1946 se ale přestěhoval do Bad Merghentheimu v "americké" zóně, kde pokračoval v podnikání ve firmě na opravy plnicích per. V roce 1948 znovuzaložil v Regensburgu-Řezně v tehdejším Západním Německu firmu s názvem Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co, Regensburg a obnovil výrobu plnicích per s hrotem ze skla (pro propisování), obyčejné oceli (pro žáky) i zlata pod značkou HARO-Gold (pro vysoké nároky).
Od roku 1949 firma HARO uplatnila na zlepšení toku inkoustu další ze svých patentů - na malý vzduchový kanálek uvnitř skleněného hrotu (Schreibfeder mit kapillaren Rillen - číslo patentu DE816665C z 8.7.1949). K předválečné tradici se firma i v novém působišti hrdě hlásila a oslavila zde 25. výročí své existence. Po nástupu kuličkových per v 50.letech, změnila firma HARO své zaměření na výrobu papíru a papírenského zboží. V roce 1955 byla výroba plnících per ve firmě HARO definitivně ukončena. Firma však nadále existovala a byla provozována potomky zakladatele až do konce 20.století.
Závod Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co., Frankenstein/Schlesien se po válce mění na Fabryku Wiecznych Piör „Haro" w Zabkowicach Slaskich ul. Polna 3. Stejně jako druhý ze závodů v Bílé Vodě byla bez náhrady znárodněna (fakticky až se zpětnou platností v roce 1949). Výrobu plnících per zde pravděpodobně již v říjnu 1946 nahrazuje výroba elektrotechnických součástek a telefonních ústředen, která pokračuje až do současnosti ve firmě s názvem FAEL v jiné části města (od roku 1996 LEGRAND-FAEL). Z původního areálu před rokem 1945 zůstala zachována pouze jedna dvoupodlažní kancelářská budova, nazývána místními "starý FAEL".
Závod Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co v Bílé Vodě se po válce ocitá v národní správě. V roce 1946 se jejím národním správcem stal Jan Urban (obchodní stránka) a Josef Knížek (technická stránka). Firma HARO si podala 29. 8. 1946 žádost o povolení továrního prodeje – výdejního skladu v Pardubicích (zřízení tzv. detailní prodejny v ul. Na Okrouhlíku č. 953). Dne 7. 7. 1948 ministerstvo definitivně zamítlo zřízení výdejního skladu firmy HARO v Pardubicích s tím, že „…jde o firmu v národní správě, kde není dosud stanoveno, kdo bude subjektem potřebného živnostenského oprávnění“. Výroba v Bílé Vodě se vzhledem k odlehlosti ukazuje jako neperspektivní a tak již v roce 1948 zařazuje MNV v sousedním Javorníku do svého "Plánu obnovy" pod bodem 7) přemístění fy. "Haro" - výroba plnících per z Bílé Vody do Javorníku. Plán byl ovšem splněn až v následujícím roce 1949, což zaznamenává kronika blízkého městečka Javorníku takto: "Během března 1949 přesídlila do Javorníku továrna HARO do budovy v Partyzánské/Gottwaldově ulici č.163 (Pozn. Schumacherova vila, dnes Nádražní 163, pošta, v provozu od 1.4.1949 do konce roku 1952). Podnik se do Javorníku přestěhoval z Bílé Vody, kde byl umístěn v tamním klášteře, daleko od dráhy, v nevýhodném místě. V "Harovce" - jak je lidmi nazývána - se vyrábějí plnící propisovací pera se skleněnou špičkou. Podnik je pro Javorník velkým přínosem, poskytuje asi 60 osobám dobré zaměstnání (většinou ženám). Později byl podnik přejmenován na "Centropen". Tato ochranná známka byla zapsána 17.9. 1948 pro "plnící pera s hrotem zlatým, jakož i z jiného kovu, skla a slitin, hroty na plnicí pera, tužky obyčejné i šroubovací, prodlužovátka na pera a tužky, inkoust jakož i veškeré psací, kreslící a malířské potřeby". Výroba plnících per však byla v Javorníku ukončena v závěru roku 1952 a stroje byly převezeny do jiných závodů již sloučeného podniku Centropen (hlavní závod v Dačicích). V uvolněných prostorách se od 1.1. 1953 rozběhla výroba dřevěných pianin pro děti pod hlavičkou OSKP Žulová.
Po těchto událostech, i vlivem změn v oboru, se stopa firmy HARO i tradice výroby plnících per v Bílé Vodě i v Javorníku ztrácí.
Kronika Javorníku o tom v roce 1957 nezaujatě podává následující svědectví: "Dosavadní dílny v budově bývalé "Harovky" v ul. Kl.Gottwalda budou do jara 1958 uvolněny pro jiné účely"....
V případě, že disponujete informacemi či materiály, se vztahem k historii firmy HARO, budeme Vám vděčni za jejich poskytnutí.