Nový Spolkový dům U synagogy se otevřel veřejnosti

01.10.2012 14:08

 

Spolkový dům U synagogy se veřejnosti představil výstavou dřevěných plastik bruntálského rodáka Aloise Kunze. Ten je známý především jako hudebník díky svému působení v Janáčkově filharmonii Ostrava. Před dvaceti lety v sobě ale odhalil také řezbářský talent. V Krnově poprvé vytavil cyklus Paměť, inspirovaný tragickými osudy předků, kteří se stali oběťmi holocaustu.

Jesenický horský spolek se představil

Spolkový dům U synagogy je projektem občanského sdružení Jesenický horský spolek. Jeho projekty na slavnostním otevření spolkového domu představili sourozenci Jan a Pavel Stejskalovi.

„Podíleli jsme se na projektu Spolkového domu Mariany Berlové v Bruntále a to byla inspirace, proč jsme se pokusili o podobný projekt také v Krnově," uvedl hospodář Jesenického horského spolku Jan Stejskal.

Volba padla na historický objekt vedle synagogy, přestože na počátku byly karty rozdány dost nešťastně. Část patřila městu a část byla v soukromých rukou. „Začali jsme zakoupením jednoho podlaží od soukromého vlastníka, což byla nejrizikovější fáze projektu, protože výsledek byl nejistý. S městem jsme vedli dlouhá jednání. Dostali jsme tři cenové nabídky, z nichž dvě byly úplně mimo naše možnosti," zavzpomínal Jan Stejskal na začátky.

Projektu pomohl radní Libor Nowak

Při jednáních s městem záměr podpořil krnovský radní Libor Nowak, který je také předsedou Výboru pro architektonický a urbanistický rozvoj Krnova. „Měli jsme štěstí, že Libor Nowak našemu záměru od počátku fandil. Řada kvalitních projektů už ztroskotala na tom, že nenašla pochopení na místech, kde se o něčem rozhoduje," zdůraznil Stejskal.

„Snažil jsem se vysvětlit kolegům v radě, že by město mělo prodejem za rozumnou cenu vyjít vstříc lidem, kteří mají smysl pro památky, kulturu a historii. Navrhl jsem pozvat zástupce této iniciativy na zasedání rady a pak už to bylo jednoduché. Nejen naše město, ale i kraj potřebuje více takových projektů a nadšenců," shrnul svůj postoj Nowak.

Přestože projekt oslovil sponzory a nadace, část peněz do něj vložili i členové spolku. „Obdivuji každého, kdo dokáže věnovat rodinné úspory nebo prémie na takový projekt s vědomím, že kromě dobrého pocitu z toho nebude mít nic materiálního. Obdivuji také jejich manželky, kterým postačilo zdůvodnění, že se zde možná jednou bude dít něco pro rozvoj duchovních hodnot, "složil hold svým kolegům ve spolku Jiří Strnad.

Bývalý opavský primátor a současný poslanec parlamentu Zbyněk Stanjura si posteskl, že se podobná iniciativa neobjevila také v Opavě. „Důvodem je nejspíš to, že krnovská synagoga jako jediná ve Slezsku přečkala Křišťálovou noc. Když jsem se dozvěděl, že se v Krnově koná pravidelné čtení z tóry s výkladem pro veřejnost nebo připomínky významných židovských svátků, bylo mi líto, že se něco podobného neděje také u nás v Opavě. Ještě víc jsem byl překvapen, že je to iniciativa místních, a ne třeba Židovské obce Ostrava," složil hold krnovským zájemcům o judaismus Zbyněk Stanjura, podle kterého by osvěta měla připomínat mladým lidem nejen historická fakta o holocaustu, ale také roli, kterou sehrála židovská komunita při rozkvětu našich měst a obcí.

Historie spolkového domu

Synagoga i sousední objekt, ve kterém vznikl nový spolkový dům, byly postaveny současně. „V těchto místech nikdy nic jiného nestálo, protože od středověku zde byl vodní příkop kolem městských hradeb. Když se zdokonalila vojenská taktika i zbraně, pevnostní systém hradeb po třicetileté válce ztratil svůj význam. Tehdy se pragmatičtí krnovští radní rozhodli ušetřit za opravy hradeb, nechali je zbourat a příkop zasypat," připomenul Jan Stejskal, jak vznikly pozemky, na kterých byla postavena synagoga i sousední dům.

„Přestože majitelem domu byl židovský obchodník, jeho využití nijak nesouviselo se synagogou. Byl to především velkosklad textilu a obchod. Až později kolem vznikly továrny, ke kterým byl dům přičleněn. Po vzniku první Československé republiky boom krnovských textilek opadl, takže dům sloužil bytovým účelům. To trvalo až do doby, než jsme přišli s nápadem na spolkové využití," uzavřel Jan Stejskal.

Jaký program nabízí veřejnosti?

Výstava dřevořezeb Aloise Kunze je pouze první vlaštovkou. Už v neděli 30. září se zde odehrála připomínka židovského svátku Sukot. Symbolem takzvaného Svátku stánků je chýše či budka nazývaná suka. Připomíná první dny Izraelitů na cestě z egyptského otroctví za svobodou, kteří svůj první stanový tábor postavili na místě zvaném Sukot. Svátek Sukot je také židovskou obdobou dožínek. Židé se nad prostřeným stolem radují z bohaté úrody a vzpomínají, v jakých provizorních nuzných podmínkách šli jejich předkové za vizí svobody. Při tomto svátku se Židé modlí také za světový mír a usmíření všech národů.

V neděli 7. října v 16 hodin začíná beseda se členem Židovské obce Ostrava lékařem Antonínem Bělařem.

Autor: František Kuba - Bruntálský a Krnovský deník 1.10.2012

 

© 2008-2018 Pavel Stejskal

Tvorba www stránek zdarmaWebnode